Učila raná církev o vytržení?
Učedníci Ježíše Krista mnohé nechápali. Ježíš často mluvil se svými učedníky o různých tématech, také o vzkříšení, ale je psáno, že tomu nerozuměli.
Učil totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán do lidských rukou, zabijí ho a třetího dne po svém zabití vstane z mrtvých." Oni ta slova nechápali, ale báli se ho zeptat. (Mar 9,31-32)
Při jednom rozhovoru s nimi jim říká, že cestu znají, že On sám je tou cestou, ale oni nechápou. Ke konci své služby oznamuje, že jim má ještě mnoho co říci, ale že to nebudou moci unést. Proto pošle Ducha Svatého a ten jim potřebné, včetně budoucích věcí, osvětlí.
Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší - oznámí vám i věci budoucí. (Jan 16,12-13)
Když dále naléhali, aby jim řekl, co bude dál, odpovídá, že to není jejich věc, ale že dostanou Ducha svatého, stanou se svědky Ježíše Krista a ponesou Evangelium. Přesto je upozorňoval, že se později budou odehrávat události, podle kterých poznáme, že čas Jeho příchodu je blízko. Jeho slova ukazují, že přiblížení Kristova příchodu poznat lze.
Nová zjevení apoštolů
Co se vyučovalo v době prvotní církve, víme především z Nového zákona, jak ho známe dnes. Ale i tam registrujeme, že Pavel dostává postupně stále nová, hlubší odkrytí tajemství, která se týkají realizace Božích záměrů. (1Kor 15,50-55) Bůh také Pavlovi odkryl něco, co předchozí generace nevěděly. (Ef 3,1-6) Završením Nového zákona je Zjevení Jana, a to mnoho desetiletí po Kristu, kdy Bůh Janovi odkrývá další podrobnosti událostí v obrazech, týkajících se konce věků. Před stovkami let Bůh odkryl Danielovi vidění o konci a řekl, že ta slova zůstanou tajemstvím. (Daniel 12,9-10)
Dvě linie církve - apoštolský a prorocký základ
Dnes pokračuje realizace Božího plánu ve dvou liniích. Kromě základních neměnných pravd Evangelia, přinesených apoštoly, vidíme i druhou, prorockou linii odkrývání přicházejících událostí, abychom se na ně mohli připravit. Boží slovo říká, že církev je postavena na apoštolském a prorockém základu. (Ef 2,19-22) To znamená na faktech Evangelia a zjevení Ducha. Obojí se doplňuje a neustále prohlubuje.
V průběhu dějin přicházeli mnozí učitelé a zdálo se, jako by objevovali "nové pravdy", které však již ve Slovu zakotveny byly, jen nebyly správně pochopeny, nebo byly zapomenuty. Luther přišel s "novým objevem" spravedlnosti v Kristu, další přišli postupně se křtem ponořením, znovuzrozením, smrtí starého člověka na kříži, svatostí, křtem v Duchu, s mocí Ducha, vysvobozováním, uzdravováním, jedinou církví Kristovou apod. V posledních dobách povstávají v linii Evangelia (podle Danielova proroctví, že v poslední době bude rozmnoženo poznání) učitelé Slova, vyučující hloubku a dokonalost spasení skrze Krista (např. W. Nee, Derek Prince, Alan Vincent a velká spousta dalších). A tak jsou odkrývány zapomenuté, i hlubší pravdy. Důvodem je, že poznávání tajemství v Kristu nemá konce.
V druhé linii, linii Ducha, stojí jak proroci z minulých dob, tak i proroci současní, kteří jako jeden muž ukazují k důležitosti i jedinečnosti Krista a ke spasení skrze něj. Často oznamují někdy velmi konkrétně události, které mají brzy nastat. Boží lidé mají stále více snů (Joel 3) o duchovním pozadí jak současnosti, tak i o událostech, ať už na politické scéně nebo v oblasti " přírodních bolestí", které mají ještě přijít. Také čím dál tím více lidí má sny o vytržení, bez ohledu na to, jestli tomu věří, nebo ne.
Příprava na konec
Z toho všeho vidíme, že Bůh má jedno stejné Evangelium pro všechny generace, ale pro každou generaci ne úplně stejné úkoly, tj způsoby šíření Evangelia. Doba šíření Evangelia se blíží k vyvrcholení, tedy ke konci, a nastává doba příprav na konec.
Proto nebylo potřebné pro první křesťany mít učení o vytržení, které máme dnes zapsané v Pavlových listech (v počátcích ani žádné Pavlovy listy neexistovaly). Jan dostal zjevení o desítky let později. Vytržení se té doby netýkalo, tak proč by o tom měli vyučovat? Nebylo nutné, aby tím zaměstnávali svou mysl. Nebyla to jejich věc, jak řekl Ježíš. Bůh jim to ještě neodkryl. Jejich úkol byl co nejvíce rozšířit Evangelium. Totéž platí i dnes pro nás.
Ale dnes, když víme, že jsme mnohem blíže konci, je čas připravit se na něj, a proto dostáváme stále konkrétnější instrukce z prorocké linie o tom, co má přijít. Je zřejmé, že vytržení se týká jen jediné generace, která o tom bude jistě vědět.
Samozřejmě, že připraveni máme být stále. Na tom se všichni shodneme. Přesto pro každou dobu či generaci platí v oblastech činnosti Kristovy církve v něčem odlišné pokyny. Např. můžeme vědět, že za půl roku pojedeme na dovolenou, ale balit začínáme teprve krátkou dobu před odjezdem, a tempo se stále zrychluje. Nechceme nic zapomenout.
Tak i dnes se snažíme zachránit, co se dá. Chceme očistit
svá srdce od vražedného působení světa. Také usilujme o to, abychom mohli
rozšířit Evangelium i poznání Krista co nejvíce. Vždyť záchrana lidí od Božího
hněvu a věčného utrpení k účasti ve věčném Božím Království je přece jedině
skrze vyhlášené Evangelium Ježíše Krista.