Kdo je "syn vytržený k Bohu"?
Mnozí houževnatě zkoumají Písma, výklady i překlady, a přesto se často rozcházejí ve výsledcích svých bádání. Zvláště pokud jde o události, které jsou ještě před námi. Ano, Písmo se má vykládat především Písmem. Může nám více osvětlit naše časté tápání kapitola dvanáctá z knihy Zjevení?
Na nebi se ukázalo veliké znamení: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na hlavě měla korunu dvanácti hvězd. Byla těhotná a křičela bolestí, neboť začínala rodit. Pak se na nebi ukázalo jiné znamení: hle, veliký rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy, a na těch hlavách sedm korun. Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zem. Tento drak se postavil před ženu, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile ho porodí. Ale když porodila syna, muže, který má pást všechny národy železnou holí, byl její SYN VYTRŽEN k Bohu a jeho trůnu. A ta žena utekla na poušť, kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní. (Zj 12,1-6)
Pokud uvedený text představuje jen jakési symbolické obrazy (jak někteří říkají), tak nemá smysl se jimi zabývat. Stejně jim můžeme porozumět jen nějakým hlubším studiem.
Pokud ovšem budeme předpokládat, že vidění, byť v symbolických obrazech, představuje události, které se mají v budoucnu odehrát, pokusme se do nich částečně nahlédnout a najít odpověď na otázku: Kdo je ten "vytržený syn"? Může nám to následně pomoci proniknout hlouběji do dalšího textu této kapitoly Knihy Zjevení. Zde si můžeme povšimnout, že kromě obrazů tam máme i konkrétní, nezaměnitelné názvy osob či míst. (Nebe, země, moře, andělé, ďábel, počet dní, Mesiáš, Beránek, Ježíš atd.)
Zapiš tedy, co jsi viděl, co se děje a co se bude dít potom.
Na počátku knihy Zjevení je psáno, že je to kniha o budoucích věcech. Protože jsou lidé, kteří tvrdí, že již některé události proběhly, zkusme nyní pracovat s tímto předpokladem. Abychom našli uspokojivou odpověď, kdo je ten vytržený syn, je třeba si nejdříve připomenout, o kom víme, již byl vytržen.
Vzati ze země
V prvních listech Bible čteme, že Enoch chodil s Bohem a nebyl nalezen, protože ho Bůh vzal k sobě. To je celá informace, kterou máme zaznamenanou v Písmu. Toto první vytržení se stalo přibližně tisíc let po stvoření Adama. Později, za dob izraelských králů, byl prorok Eliáš vzat ohnivým vozem s ohnivými koňmi do nebe. Na zemi po něm zůstal jen plášť, který si po právu přivlastnil jeho učedník prorok Elizeus. Může tedy být ten "vytržený syn" Enoch nebo Eliáš? Určitě ne! Žádné jiné souvislosti tomu nenasvědčují.
Další událost, o které víme, je, že se Ježíš po svém vzkříšení začal vzdalovat od shromážděných apoštolů vzhůru, až zmizel v oblaku. Pak se posadil po Boží pravici. Mluvíme-li o vytrženém synu k Božímu trůnu, naskýtá se verze, že se jedná o Ježíše Krista, který se po vzkříšení vrátil k Otci a nyní sedí na Boží pravici.
Může být vytržený Syn Ježíš?
Zde by mohla být určitá podobnost, protože Ježíš byl skutečně vzat k Otci a posadil se po Boží pravici. Ježíš je také mužem, který má pást národy železnou holí (Žalm 2,8-9, Zj 19,15). Drak, který chtěl sežrat syna, je ďábel, který skutečně mnohokrát usiloval o život Ježíše Krista během jeho působení zde na zemi, od narození až po ukřižování. Vypadá to, že jsme již na otázku kdo je vytržený syn našli odpověď, kdyby zde nebyly ještě další skutečnosti.
Text totiž uvádí, že syn byl vytržen ihned po porodu, ale nic takového se v případě Ježíše Krista nestalo.
Je žena Marie, Izrael, nebo někdo jiný?
Pokud bychom dále trvali na osobě Ježíše, pak by ta žena musela být Marie. Následující informace ve 12. kapitole o zmíněné ženě však do života Marie nijak nezapadají (utekla na poušť, kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní ... drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat tu ženu ... žena však dostala dvě mocná orlí křídla, aby před tím hadem uletěla na poušť ... had ze své tlamy vychrlil za tou ženou vodu jako řeku, aby ji strhl proud, země však ženě pomohla: otevřela ústa a pohltila řeku).
Někteří považují ženu za Izrael. Ovšem události a časová období uvedená ve 2. kapitole Zjevení se také neshodují s osudem Izraele. Z uvedených faktů je zřejmé, že toto vysvětlení nemá reálnou oporu v Písmu.
Co se bude dít potom?
Zkusme nyní pracovat s verzí, že události z 12. kapitoly Zjevení teprve nastanou, jak je uvedeno na začátku knihy. Předpokládejme, že syn, který je vytržen k Bohu je událost, kterou teprve očekáváme.
Vytržené dítě je identifikováno také jako "syn" a "muž, který má pást všechny národy železnou holí". Informaci o tomto muži najdeme pouze na třech místech v Písmu. Dvě už byla uvedena. Pro dokreslení situace si shrneme několik faktů uvedených v následujících verších kapitoly. Ďábel je svržen z nebe na zem (po prohrané bitvě s anděly), velmi se hněvá a pronásleduje ženu. Těm, kdo bydlí na zemi a na moři, bude velmi těžko. Ďábel k nim sestoupil a ví, že má málo času.
Naopak na nebi (odkud byl svržen) nastává Království a vláda Mesiáše - tedy Ježíše. Na nebesích se proto veselí všichni, kdo na nich přebývají. V té době je tam kromě andělů i ten "vytržený syn", zatímco žena je pronásledována na zemi drakem a zároveň je pod speciální Boží ochranou. Dostává mocná orlí křídla. Ale jen ta žena. Může to být obraz Ducha svatého?
Na nebi se v tuto chvíli odehrává úplně něco jiného, než na zemi. Zde se naplnilo, co již dříve prorocky uviděl Ježíš. Pád satana na zem. Ten lidstvo ještě nezažilo. (Zatím byl na zem poslán o Letnicích Duch svatý pro ty, kteří uvěří v Ježíše Krista, tedy pro Boží lid.) Bude tu tedy satan. Bude tu spolu s ním ještě Duch svatý?
Kdo tedy může být žena?
Zkusme tomu nyní z uvedených faktů porozumět. Na konci kapitoly se dočteme její přesnější charakteristiku. Čteme zde, že má něco společného s těmi, "kteří zachovávají Boží přikázání a drží se Ježíšova svědectví". To nám ukazuje, že i "vytržený syn" měl s těmito něco společného.
Kdo je tedy ten "syn", který má být vytržený k Bohu? Pokud má žena něco společného s lidmi vyznávajícími Ježíše, pak i "vytržený syn", který byl před porodem součástí ženy, měl s nimi něco společného. A navíc je syn pro Boha tolik žádoucí, že si ho bere ke svému trůnu (obdobně, jako několik svých lidí v historii).
Drakovi ubývá nepřátel - tři linie.
Když se drakovi nepodaří sežrat někoho důležitého z první linie, tedy syna, tak se začne zabývat linií druhou. Tady začne pronásledovat ženu.
Z uvedeného je zřejmé, že žena i její rodící se syn představuje jakési společenství, které bude v porodních bolestech odděleno, a jedna celistvá, dokončená část (syn) bude od ní oddělena a vytržena k Božímu trůnu.
Pak tu je ještě jeden druh společenství ("ostatní z jejího semene"), proti kterému začne drak bojovat, když neuspěje ani u syna, ani u ženy. Tehdy se drak na ženu rozhněval a odešel svést boj s třetí linií, tedy s "ostatními z jejího semene", kteří zachovávají Boží přikázání a drží se Ježíšova svědectví. (Zjev 12,17)
Tady vidíme, že kromě nevěřících existují na zemi ještě tři skupiny lidí, které mají něco společného s Ježíšem Kristem, a přesto nebudou mít stejný "osud." Tedy "vytržený syn", "žena" a "ostatní z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a drží se Ježíšova svědectví".
Žena oděná sluncem s korunou dvanácti hvězd nám na první pohled může připomínat Izrael pod Boží smlouvou s dvanácti pokoleními. Potom by bylo pravděpodobné, že "vytržený syn" je Ježíš. Ale poté následuje pád satana na zem, který nám tuto verzi velmi komplikuje, protože víme, že po vzetí Ježíše byl naopak na zem vylit Duch svatý.
Lid Nové smlouvy
Z tohoto důvodu je bližší realitě i Písmu verze druhá, tj. že žena oděná sluncem spíš připomíná lid Nové smlouvy, oblečený do Krista, který je tím světlem (sluncem). Dvanáct hvězd pak připomíná dvanáct apoštolů, dvanáct základních kamenů hradeb nebeského města (Zjev 21,14). Tedy dvanáct základů církve - která je městem ležícím na hoře.
A proč mohou být apoštolové přirovnáni ke hvězdám? Proč ne, když bludaři jsou přirovnáni k "bludným hvězdám" (Juda 13), a na naopak ti, kteří dopomáhají ke spravedlnosti, k "věčně zářícím hvězdám" (Daniel 12,3).
Symbol měsíce pod nohama ženy ponechám k osobnímu úsudku. Není právě tento symbol v dnešní době aktuální?
Analogie s výňatkem z Izaiáše (26,17-21)
Jako těhotná, když má porodit, trpí a sténá bolestí, tak jsme, Hospodine, trpěli. Byli jsme těhotní, měli jsme bolesti ... tví mrtví ale ožijí, vstanou mé mrtvoly. Probuďte se, prozpěvujte, v prachu pohřbení!
Vejdi, můj lide, do svých pokojů, zavři za sebou dveře. Schovej se na malou chviličku, než přejde jeho hněv. Hle - Hospodin opouští svůj příbytek, aby ztrestal viny obyvatel země.
Bude pást národy železnou holí.
Ještě se závěrem vrátím k "vytrženému synu, muži, který má pást všechny národy železnou holí". Přesto, že je to v proroctví napsáno evidentně o Ježíši Kristu (Žalm 2,8-9, Zj 19,15), tak sám Ježíš Janovi odkrývá další hloubku tohoto proroctví, a svoji autoritu a kralování rozšiřuje i na "svoje lidi". A proč ne, když budou "v Kristu". A zde je třetí místo o zmíněném "muži":
Kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce, tomu dám vládu nad národy. Bude je pást železnou holí a rozbíjet je jako hliněné nádobí - jak jsem to i já přijal od svého Otce. (Zj 2,26-27)
Jak je zřejmé, tak tyto tři verše nám spolu se čtvrtým dávají smysl, že vytržený syn nemusí být sám Boží Syn, ale spolu s ním i ti kteří "zvítězí", tedy ti, kteří jsou jeho, ti, kteří jsou v něm. Tento komplexní pohled nám mnohem vhodněji zapadá do textu, a není třeba vymýšlet historicko-teologické kotrmelce.
Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let. (Zj 20,4)
Buď plný Ježíše Krista a jeho slova!
Nyní lze závěrem tohoto krátkého pojednání shrnout obě možnosti, které máme uvedeny ve Slově. Tedy "vytržený syn" je buď sám Ježíš, nebo "Ježíšův lid". Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že mnohem bližší Písmu je druhá varianta. Tedy lid, který zvítězí a zachová Ježíšovy skutky až do konce. Pamatuj na 10 panen.
Tato skupina lidí jsou nejen "věřící", ale hlavně jsou plní vůli Ježíše Krista a jsou tedy plni Ježíše Krista. Jsou lidem, ve kterém je zformován Kristus. ("Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus." Gal 4,19) Ježíš přece chce před sebou postavit slavnou církev "bez jakékoli poskvrny a vrásky", která bude svatá a bez úhony. Je dokonale očištěna Kristovou krví a je připravena. Ta při vytržení odejde k Bohu a jeho trůnu, ostatní zůstanou.
Syn je tedy vytržen ihned po porodu, ale události na zemi ještě nekončí. Je tu ještě mnoho lidí a přijde sám ďábel se svými démony, je dále uvedeno ve 12. kapitole knihy Zjevení.
Dovětek:
Naskýtá se ještě otázka, jakou roli zde má Izrael? Odpověď je jednoduchá. V okamžiku vytržení platí stále ještě podmínky Evangelia Ježíše Krista, které jsou stejné pro všechny národy:
Mezi Židem a Řekem tedy není rozdíl: všichni mají téhož Pána, štědrého ke všem, kdo ho vzývají. Vždyť "Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, bude zachráněn." (Řím 10,12-13)